O MNĚ - zkušenosti, úspěchy
Na úvod vám chci sdělit, že nejsem žádný dlouhosáhlý pisálek, tak se budu snažit to napsat stručně.
U koní se pohybuji přes 20 let. Už jako začínající školní dítě jsem jezdívala po stájích, kde byla možnost se s koňmi seznamovat a v jízdě se zdokonalovat. Vždy jsem si přála, asi jako každý milovník koní, mít jednou svého koně. Tento sen se mi pár let před dovršením plnoletosti splnil. Dostala jsem darem 2 koně (kobylka těžšího rámce a valach typu ČT) už důchodového věku, ale byli krásní. Naplnilo mě to pocitem, který určitě každý správný koňák zná.
Tak přejdeme už rovnou ke koníkům.
Krásným pocitem mě naplňoval moment, kdy jsem s koňmi mohla trávit každou volnou chvilku a hlavně jim věnovat dostatečnou péči. Již na začátku těchto chvil jsem u koní začala objevovat problémy (nezvedání nohou, nerespektování člověka apod.), které vznikly někdy v minulosti. Jejich minulost jsem neznala a nikdy jsem se jí nedopátrala. Postupem času jsem si pořizovala další koně pro své účely a vychovala si je. Jak šel čas, mé schopnosti jsem začala poznávat a naučila jsem se je používat, tak jsem se začala věnovat koním s problémy.
Tím jsem začala pomáhat majitelům koní, kteří si s jejich problémy nevěděli rady.
První kůň, který ke mně přišel a měl problém byl sedmiletý hřebec (WPBR). Krásný s mohutnou stavbou těla. Majitelka si s ním nevěděla rady ((neježděn) neposlušnost, nerespektování, stavění se proti člověku na zadní, kousání, nezvedání nohou, no zkrátka pěkný výrůstek) a jeho minulost znala jen málo. Tehdy mě požádala, jestli bych se na něj nepodívala. Hřebce jsem přivezla k sobě. Zahájila jsem s ním pravidelný výcvik až do obsednutí a přiježdění. Veškeré problémy jsme odstranili. Sama majitelka nevěřila vlastním očím co jsem s ním dokázala po 3 měsících pravidelné práce. Tehdy už se i můj dvouletý syn okolo něj mohl pohybovat bez toho, aniž bych trnula zda mu něco neudělá. Posléze se majitelka rozhodla u mě hřebce nechat v ustájení. A na podzim jsme spolu s koníkem absolvovali první jeho Hubertovu jízdu.
Další koník byla kobylka údajně z rukou handláka (jistě si někteří vybaví jak to chodí). Ze všeho vystrašená, bázlivá, nepřiježděná, nic moc neznala. Po cca 2 měsíční práci kobylka znala základní návyky, poslušnost, práci ze země i jsem ji znovu obsedla a přijezdila.
Další koně kteří se ke mně dostali byli 2 hřebci z kauzy Vondruška.
Jistě se tu nemusím rozepisovat. Určitě si všichni dokážete představit z reportáží jak tyto koně vypadali a že to byli v podstatě divocí koně. Takže výcvik byl od úplného začátku bližšího kontaktu s člověkem.
Po tomto čase jsem na nějakou dobu tohoto koníčka ukončila, né tedy úplně když mě někdo z mých kamarádů a známých oslovili a požádali o pomoc, tak jsem velmi ráda pomohla a zase si prohlubovala další a další zkušenosti.
V loňském roce se mi pod ruce dostali dva starší koníci ve skvělé kondici, kteří žili jen jako společníci majitelů na vypásání trávy. Majitelé se na mě obrátili s prosbou je naučit všem základům ze země později i ze sedla. + slečny, které se o ně budou starat a jezdit.
Po čase byla z mé strany spolupráce s děvčaty ukončena z důvodů neshod mezi děvčaty. Což mě velice mrzí.
Jsem připravena vám s jakýmkoliv problémem pomoci.
Tak mě určitě neváhejte kontaktovat. Toto je pouze stručný popis zkušeností, avšak je jich mnohem více.
Každý problém má řešení.
Budu se s vámi a vašimi koníky těšit na brzkou spolupráci.
Mějte se krásně
S pozdravem Katka
